Je samozřejmě věcí uživatele, jak chce, aby byla chápána přípustnost a role "nadbytečných" oddělovačů. Po mém soudu by bylo dobré držet se toho, jak jim standardně rozumí Excel. Toto chování si lze snadno ověřit pomocí služby Data / Text do sloupců. Z něj jednoznačně plyne, že
počet prvků, do kterých Excel rozdělí text s oddělovači, přesně
odpovídá úvodnímu vzorci vlákna, tedy o jeden víc, než je počet oddělovačů. Prvky, vytvořené v rámci této služby "nadbytečnými" oddělovači, vzniknou, jen mají nulovou délku.
Úplně stejně se vůči oddělovačům chová VBA ve své funkci Split, která ze stringu s oddělovači vytváří pole. Dalším příkladem analogického chování je vynechání parametrů v seznamu parametrů pomocí opakování oddělovače.
Odlišné vyhodnocení oddělovačů pro určení počtu prvků je sice možné, bez skutečně vážného důvodu bych ho ale nedoporučoval.
Edit: služba Data / Text do sloupců sice umožňuje volbu "posloupnost oddělovačů jako jeden", jde ale o nastavení, které si musíme vyžádat a které se tím liší od standardu pro vyhodnocení oddělovačů. Aniž bych zkoumal složitější vzorce od elCHa, předpokládám, že směřují k tomuto způsobu vyhodnocení oddělovačů.
citovat