V případě jedné proměnné lze tak rychle zjistit a zaznamenat výsledky při různých vstupech, včetně mezivýsledků.
Pokud potřebuji otestovat více než 2 vstupy, je třeba trochu přemýšlet. Nejprve, jestli je to opravdu nutné.
Obvykle mi stačí citlivost výsledku ke změnám jednotlivých vstupů, druhá proměnná mi určuje, do která buňka se má měnit. Zjistím snadno citlivost výpočtu na různé vstupy. Fakticky tak v jednom kroku provedu více výpočtů s jednou proměnnou.
Jinak, pokud to opravdu nutné je, lze třeba tabulky zřetězit.
Fakticky jsem se k tomuto dostal když jsem zkoušel, jestli lze použít výstup z jedné tabulky dat jako vstup do druhé.
Pro jistotu, pro někoho možná některé detaily citlivostní analýzy nemusí být samozřejmé:
Vzorec, která tabulka dat vyhodnocuje, je prostý odkaz na výsledek výpočtu.
Měněné buňky jsou na listu s tabulkou a vstupy výpočtu na tyto buňky odkazují.
Pokud řeším více vstupů (citlivost, často užitečné) je nutno trochu upravit výpočet:
"Normální" vstupní data jsou jinde a v původní vstupní buňce je vzorec typu:
když(2.měněná buňka má moje číslo; vezmi 1. měněnou buňku; vezmi "normální" vstup)citovat