MS Excel

Uvedený kaledář je opravdu pěkná ukázka maticového vzore, i když fakticky jen kopíruje řešení běžnými vzorečky.
Ovšem tvrzení, že "normální" vzorce a vba stačí na 100% je sice pravdivé, ale v řadě případů hodně neefektivní.
Například regresní analýza (pomíjím zmatek ve výběru funkcí). Funkce LINREGRESE je maticová a vrací matici výsledků. To neobejdete skalárním součinem a psát to ve vba je možné, ale málo efektivní. Mimochodem, maticový vzorec obalený skalárním součinem je stále maticovým vzorcem, jen je menší riziko, že ho někdo špatně uloží.
Další uplatnění jsou různé kontroly zadaných čísel (ean, čísla karet, čísla účtů, sipo, ...). Lze to samozřemě řešit ve VBA, pro mne je pro rychlou kontrolu často rychlejším řešením maticový vzorec (třeba obalený skalárním součinem).
Příklad pro formátování:
=A(MOD(SUMA(--ČÁST(ZPRAVA("000000"&ZLEVA(A1;IFERROR(NAJÍT("-";A1)-1;0));6);ŘÁDEK(NEPŘÍMÝ.ODKAZ("1:6"));1)*{10;5;8;4;2;1});11)=0;MOD(SUMA(--ČÁST(ZPRAVA("0000000000"&ČÁST(A1;IFERROR(NAJÍT("-";A1)+1;1);20);10);ŘÁDEK(NEPŘÍMÝ.ODKAZ("1:10"));1)*{6;3;7;9;10;5;8;4;2;1});11)=0)
Vzorec otestuje číslo účtu bez lomítka a kódu banky. Samozřejmě je maticový.citovat

Lubo, dík za vzorec! Pokud máte víc takových lahůdek, pošlete mi je prosím na moji adresu. To se týká i ostatních, kteří by měli k dispozici nějaké vykutálené příklady vzorců. U těch maticových prosím o uvedení oblasti na listu, pro kterou vzorec platí. Poslouží mi k rozsáhlejším testům mého formátovacího algoritmu. Předem dík!citovat

@AL
Bohuzial, editor neumoznuje odsadzovanie

2 možnosti:
- uložit do textového souboru a vložit jako přílohu
- nahradit obyčejné mezery pevnými a teprve pak vložitcitovat

Jak jsem do toho nechtěl zasahovat.. Vladimíre, někdy máš dobré nápady, máš snahu pomoct, hrát si, fajn, ale kupříkladu tohle je celé pořádný filozofický blábol. Algoritmy a efektivita se neposuzuje podle něčí lenosti a rychlosti psát všemi deseti. Jestli jsi programoval, tak víš, že jde o paměťovou a časovou náročnost (složitost... lineární, polynomiální, exponenciální).

Maticové vzorce se i podle mě špatně učí, a je mnohem snazší, pokud uživatelé projdou prvákem a algebrou na vysoké škole a nebo mají gymnázium (znají zkrátka vektory, matice atd.). Nejblíž mám asi k názoru eLCHa, dobrý oslý můstek je u hranice použití funkce SUMIF a složitějších kritérií. Někdo je učí i tak, že zkrátka nahradí soustavu dílčích vzorců (vysčítání za řádky a pak suma). SOUČIN.SKALÁRNÍ se líbí hlavně proto, že je maticový, ale maticově se nezadává (a takových funkcí je víc). Pak tu můžeme strávit ale desítky hodin nad tím, jestli a jak jsou funkce optimalizované. Nedávno jsem si musel odplivnout, když jsem u nejmenovaného lektora viděl, jak uvádí ve videopříkladech odkazy na celé sloupce. Když si dovolí takovouhle prasárnu, tak bude asi super sběhlý a hlavně sebejistý v tom, jak funkce zohledňují využitou oblast listu. Na co se pak pouštět do teorie, náročnosti a optimalizace maticových vzorců a funkcí.citovat

Jasně, že diskutujeme, rafeme se, teoretizujeme, jakože se perem (pořád doufám, že se taky my lidi od Excelu někdy sejdeme, ostatně my dva jsme se viděli kdy - před 11 lety?).

Maticové vzorce musí (měly by) být optimalizované, ale nejsou (SOUČIN.SKALÁRNÍ je na tom myslím lépe). Právě proto, že to není jednorázová záležitost.

Paměťová náročnost (dneska spíš obecně hardwarová) se řešit také musí, protože ačkoliv se to verze od verze zlepšuje, Excel stále není schopen naplno využívat síly procesoru, vláken, paměti, nemluvě o tom, že výpočty dnes směřují na grafické karty.

Chápu, že maticové vzorce nepatří do tvých oblíbených, stejně jako vášnivý filatelista může chtít jen vědce a ne královny :-) Ale mně se zkrátka nelíbilo tvé filozofování a postoj ve vztahu k pojmům jako je algoritmus. Jako jo dobře, možná bych měl občas lidem jejich názor zkrátka nechat (stejně jako třeba mě vytáčí Mepexg a jeho věčná PowerQuery řešení, byť ho pro daný podobor uznávám jako experta).citovat