Příspěvky uživatele

Jistě uznáte, že ten citát je mírně řečeno nepřesný. Roky 1940s nejsou rokem 1953, kdy to Denzil (ne Dantzig) publikoval. Navíc Denzilův Simplex Method umí pouze spojitá řešení a pro celočíselné problémy je nepoužitelný (to si zase pamatuji já ze školy). Pokud má optimum podle Denzila více realizací, jde zásadně o celou spojitou hranu mezi dvěma vrcholy konvexního polyedru přípustných řešení. Matematický dúkaz tohoto tvrzení jsme dokonce měli znát ke zkoušce z lineárního programování!
K "hladkým" a "nehladkým" úlohám podle terminologie Excelu: teď mne napadlo, jestli nejde o špatný český překlad pro termín spojitý/nespojitý. To už by nějaký smysl mohlo dávat.
Se stářím algoritmů v Excelu souhlasím. Z tohoto pohledu ale nic nebrání tomu, aby nebyl použit Downhill Simplex Method z roku 1965 (o kterém jsem do včerejška neměl ani tušení a o němž se ale popis z Excelu nezmiňuje). Ten by teoreticky mohl (???) umět pracovat i s celočíselnými podmínkami.

1. Vložení přepínačů do rámečků určí, které přepínače tvoří společný výběr jedné z možností. Když např. vložím do jednoho rámečku 5 přepínačů, dostane výběr jednoho z nich hodnotu 1 až 5.
2. Prvotní nastavení vlastností přepínačů:
- pravou myší vyvolám místní nabídku pro přepínač
- možnost Upravit text dovolí změnit (nebo i zrušit) popis prvku.
- možnost Formát ovládacího prvku umožní propojení prvku s buňkou (klepnu do okénka propojení a pak na zvolenou buňku). Vznikne logická dvojice prvek-buňka, která se vzájemně ovlivňuje.
3. Prvky, které se mají vzájemně vylučovat, musím propojit na stejnou buňku. Prvky, které mají zůstat nezávislé, musím propojit na odlišné buňky. Běžně se všechny přepínače z jednoho rámečku propojují na jednu společnou buňku.
Když chci, aby se víc rámečků chovalo ve shodě, propojím všechny přepínače z vybraných rámečků na stejnou buňku.
4. Vztah mezi propojenou buňkou a aktivovaným přepínačem je vzájemný. Když zvolím přepínač, změní se hodnota propojené buňky. Když změním hodnotu té buňky, změní se i výběr přepínače. Tím mohu zkontrolovat správné nastavení vazeb mezi buňkami a přepínači.
5. Hodnota z propojené buňky určuje, jaké nastavení bylo provedeno a odkazem na ni mohu řídit další chování listu.

Našel jsem chvilku na problém se současným přepínáním pro potrubí, matice a šroubení. Řešení jsem objevil, takže teď už umím vaše nastavování plně respektovat, pokud ovšem zaměním zaškrtávací políčka za přepínače. Pro ukázku jsem na listu 2 upravil blok nastavení pro hydrauliku. Ostatní bloky můžete využít k tomu, abyste tu techniku taky zvládl.

Zkuste použít srozumitelnější jazyk, než ten, kterým se vyjadřujete. Nem tudom!

Jaký to používáte prohlížeč, že neumí ukazovat obrázky v podobě ikon? V Průzkumníku souborů stačí nastavit zobrazení na ikony (střední nebo velké podle přání) a vidíte okamžitě, jaké obrázky ve složce máte. Takže byste se neměl mýlit při výběru pro smazání.
Jinak prohlížeč obrázků z disku v Excelu jsem tady kvůli jinému využití nabízel cca před dvěma týdny.

Klasicky se pro volbu "jedna z možností" používají místo zaškrtávacích políček přepínače ve skupinových rámečcích. To by u vás fungovalo všude až na vaši volbu železo / nerez, kde to udělat takto jednoduše neumím (alespoň ne v tomto momentu). Nejjednodušší by bylo pokládat "potrubí, matice a šroubení" za sdruženou položku, ovládanou pomocí jedné společné volby "železo / nerez". Tím by se volba hodně zjednodušila.
V každém případě je nutné řešit, jak by se provedené nastavení mělo vyhodnocovat. To bohužel z vašeho nástřelu není patrné (prvky nejsou nikam propojené).

Pokud máte k dispozici list s rozmístěnými vstupními daty, máte vše, co je potřeba doplnit. Stačí už jen v listu vyznačit a popsat to, co má být výsledkem. Spolu s vaším vstupním textem bude z mého pohledu zadání prakticky úplné.

Dík za vysvětlení. Před padesáti lety, když mne ve škole trápili simplexovou metodou, bylo řešení celočíselných úloh v plenkách a ani duální simplex si s nimi neuměl poradit. Navíc v řešeném příkladu byla použita GRG Nonlinear metoda optimalizace, takže jsem u ní setrval. O hladkých a nehladkých úlohách jsem se nedočetl nic ani na internetu, takže nápověda v Excelu mi v tomto směru moc neporadila.
A k úlohám s mnoha optimy: to samozřejmě přípustné je, ale Řešitel by na to měl upozornit místo toho, aby mi bez varování nabídl jediné suboptimální řešení odněkud z prostředka (případně z jednoho konce možností). Podobně tu víceznačnost úlohy nechal bez komentáře i autor toho konkrétního příkladu.
Mimochodem, která ze simplexových metod je v Excelu použita? Dnes jsem se dočetl, že kromě originálního simplexu (1953-Denzil) a duálního simplexu (1954-Lai Muji) existuje i Downhill Simplex Method (1965-Nelder a Mead). O tom se nezmiňují ani na stránkách autora Řešitele, na www.frontline.com.

Hav-Ran popsal sčítání hodnot z více listů jednoho sešitu. Zadání ale mluví o sčítání hodnot z více sešitů. Takovou úlohu podle mne nelze (bez VBA) řešit jinak, než pomocí externích odkazů. Ty ale jsou velmi háklivé na existenci a umístění sešitů se zdrojovými údaji. S přísným dodržením technologické kázně však vzdálené odkazy fungují spolehlivě i pro zavřené sešity.

@lubo
rady doporučuji směřovat k tazateli. Z jeho pohledu je doporučení "K efektivnímu použití je určitě dobré o použitých numerických metodách něco vědět." rada z kategorie rad hraběcích. Navíc jsem dodatečně "v rámci svých znalostí o numerických metodách" zjistil, že příklad z odkazu byl zvolen velmi nešťastně, výsledkově je víceznačný a navíc nalezené řešení není optimum. Přesto je z metodologického pohledu docela dobře použitelný.

Technicky není problém napsat program pro popsané chování sešitu. Současně s tím je prakticky nemožné zařídit, aby toto chování nešlo obejít. Jinými slovy to bude fungovat, jen když uživatel nebude dost chytrý, aby se tomu dokázal ubránit. Nejlíp funguje moment překvapení, kdy uživatele nic zlého nenapadne, dokud se to nestane. Jakmile ale uživatel ví, že sešit má omezenou dobu použití, je dopředu varován a může se posichrovat. Excel nikdy nebyl a ani nikdy nebude neprůstřelný!

Vámi nalezený odkaz je velmi názorný. Doporučuji stáhnout si z něj sešit s řešením (odkaz těsně nad seznamem literatury). V mém Excelu bylo pro správný výpočet nutné po zavolání Řešitele navíc zavolat jeho Možnosti a v nich povolit celočíselné výsledky s optimalitou 0%. S metodou GRG Nonlinear jsem obdržel výsledky 114 a 79 s hodnotou tržeb 30000 podle návodu.
Použitelnost Řešitele pro vaši úlohu si netroufám soudit, protože jsem váš popis problému nepochopil. Na pohled jsou si ale obě úlohy velmi podobné.

Jde o typickou optimalizační úlohu, popsanou mnoha slovy, ale dost nepřehledně. Např. je popsán problém a komplikace v něm je vztažena k X1 = X2, které v popisu problému chybí.
Pro pochopení by bylo určitě lepší problém popsat v rámci Excelu. Testy inteligence při luštění textu jen odrazují od toho, aby se problémem někdo zabýval.

V těch událostních procedurách je trochu zmatek. Přidání návěští ex: nezmění na jejím chodu vůbec nic, protože každý Case stejně skončí za End Select. Důležitý je ale test, který odfiltruje změny jinde, než v K2. To je asi jádro pudla. A pokud makra mění obsah listu, je užitečné dočasné vypnutí událostí, jak ho Opičák navrhl už poprvé.

Při zpětném čtení mi přišlo trochu nekolegiální moje sdělení, že na to mám "své udělátory". Pravda ovšem je, že uživatelsky nejsou zrovna vlídné. Jeden z nich jsem proto trochu učesal a uvolňuji ho v dané podobě do obecného použití.

Příspěvky uživatele

Uživatelské menu

Menu

Formulář Faktura

Formulář Faktura IV

Helios iNuvio

On-line nástroje